Země Africká
(DDH z 1997)

 
Každá hlídka Tygříků představovala výpravu některého slavného cestovatele a objevitele Afriky. Byli to:
Comte Pierre Savorgnan de Brazza
Mr. Henry Morton Stanley
Sir Richard Francis Burton
Mr. David Livingstone
Monsieur Louis Gustav Binger
 
Každý z nich se sice probíjel do nitra Afriky odjinud a jinudy, ale jejich příběhy vlastně mohly být téměř stejné. Postup jednotlivých výprav (podle skutečnosti) jsme zakreslovali do mapy Afriky a zmenšovali tak v průběhu tábora to velké bílé místo s nápisem „Hic sunt leones“.
Pro jednotlivé hlídky se tak legendy lišily jen ve jménu objevitele (a ještě ve jménu zaměstnance knihovny - tam byli Denis Planchon, D. J. Brown, James Browder, Donald Hall a Francois Bonnard - a samozřejmě, že i ty knihovny byly v patřičném státu).
 
Legendy úseků jsou tady:
 

1. úsek  Zpráva rozstříhaná    2. úsek  Příprava    3. úsek  Mapa kraje toho    4. úsek  Cesta džunglí    5. úsek  Lov zvěře    6. úsek  Ku břehu druhému    7. úsek  Obchod výměnný    8. úsek  Průzkum řeky    9. úsek  Období dešťů  10. úsek  V nářečí domorodém   11. úsek  Zraněný v džungli  12. úsek   Denník

 
1. úsek - Zpráva rozstříhaná
 

O zemi Africké   Neuplynul dosud mnohý čas od výpravy objevitelské, již podnikl Pierre Savorgnan de Brazza do horké Afriky. Nečetné a nepříliš obšírné informace z článků novinových trvale se dosud neusídlily v povědomí většiny, a přesto již tato slavná jinak výprava začíná být zapomínána. Důvodem hlavním toho stavu je, že zápisky z cesty zmíněné - deník, jenž byl po dobu celou onoho dobrodružství Afrického pilně veden - kamsi se za okolností nevysvětlitelných ztratil. Nyní však v pozůstalosti po zemřelém nedávno zaměstnanci Královské knihovny v Paříži - Denisu Planchonovi zápisek nalezen byl, kterýž dle všeho může být částí tohoto ztraceného a pohříchu nepříliš hledaného dokumentu. Vyviňme tedy úsilí co největší k pátrání - v archivech Pařížské knihovny a možná snad i u pracovníků jejích, ať současných, ať bývalých. Snad podaří se získat útržků takových více, jaký náhodou nyní objeven byl, snad podaří se sestavit znovu dokument cenný tento a náznakem alespoň tak znovu prožít ona dobrodružství úžasná desetiletí minulých v dosud jen nedokonale zmapované pevnině Africké. Mnohá místa bílá na mapách dosud zbývají. Odstraňme tedy v mapách nápisy „Hic sunt leones“ alespoň z míst těch, jež pro nás již stateční vyslanci civilizace jednou odkryli. Odstraňme tedy především místa bílá z myslí našich a z vědomosti naší nedokonalé.

Tuhle zprávu, rozstříhanou na spoustu barevných lístečků, sháněli Tygříci jak se dalo a snažili se jako první zjistit, o čem že ta letošní DDH bude...

 
==x==

 
2. úsek - Příprava
 

Středa   Tedy rozhodnuto, potvrzeno, schváleno a naplánováno. Chtělo by se říci: Hotovo! Leč mnohé ještě je třeba učiniti než bude toto zvolání oprávněné. Zbývá ještě mnohé potřebné věci s sebou na cestu připraviti, nakoupiti i vyrobiti. Dnešní den plně je však zasvěcen již též snášení potřeb cestovatelských, jich balení a zabezpečení. Pod přísným dohledem samotného hraběte Savorgnana jsou pak bedny, sudy a vaky, krabice, svazky i jiná zavazadla nakládány do vozů, jež mají je dopraviti na loď, která již v přístavu v této době kotví. Další zavazadla též na hřbety koňů a oslů jsou připevňována za týmž oučelem. Veliký shon ten a lomoz, jenž nepoučenému zdál by se nadmíru neuspořádaným a chaotickým, však velmi pečlivě je řízen a kontrolován a k jedinému spěje oučelu: včas a bez chyb a nedostatků schystati všeho potřebného na cestu, kteráž dozajista nebude krátkou ni jednoduchou a za trvání jejíhož jen malá pravděpodobnosť doplnění zásob se naskytnouti může. Ještě ani v pozdních večerních hodinách shon ten neutichá, kdy já již zde tyto zápisky činím a pan hrabě Savorgnan v sousedních místnostech se svými společníky poslední plány k cestě chystají, o nedořešených dosud problémech rokují a vzájemnými radami se poučují. Den odplutí k Africkým břehům se kvapem blíží.

Bylo toho moc, co museli připevnit na hřbet osla...

 
==x==

 
3. úsek - Mapa kraje toho
 

Úterek   Již osmý den postupujeme vnitrozemím. Úmorné vedro a nepředstavitelné množství hmyzu neznámých druhů nás opět sužuje. Těžko těmto podmínkám přivyknouti. Mnohé však překážky, jež staví se v cestu naši, mnohdy na tato utrpení každodenní zapomenouti dávají. Netoliko překážky, kteréžto přírodou kladeny jsou, též překážky od naší vlastní neschopnosti a neznalosti podmínek těchto. Dosud nepřivykli jsme zvyklostem, na něž upozorňují nás a k nimž nabádají nás průvodci naši z domorodého zde obyvatelstva, jichž zástup s námi - co nosiči, vůdci a ochránci - putuje. Nebýt zde mužů těchto, mnohokráte již utrpěli bychom ztráty od zvěře divoké, od obyvatelstva místního, jež se přátelsky k nám jen málo staví, i od prostých nástrah přírodních. Především však jejich znalosť krajiny a zdejších přírodních poměrů nám velmi pomáhá. Postupujeme proti proudu řeky. Každý krok poctivě zaznamenáván nejen v zápiscích, též v mapách, které odborníci cestou vytvářejí a neustále doplňují. Vzniká tak nejen návod pro naše případné putování zpáteční, to v případě, že navraceli bychom se cestou stejnou, však především mapa těchto krajů nových. Vědě naší jsme povinováni zmapováním bílých míst, prozkoumáním zdejší zvířeny i květeny, nakonec též pozorováním primitivního života lidského plemene zde sídlícího. Vlasti své pak dlužíme získání nalezišť cenných surovin, případných nových zdrojů dosud nám neznámých, získání nových odbytišť pro naše produkty i práci, možná též určitého druhu styky s obyvatelstvem zdejším. To vše musí pak mapou podrobnou podloženo býti, by následovníci naši otevřenu cestu měli v tyto kraje.

Vyzkoušet si zakreslování trasy pochodu není také špatné...

 
==x==

 
4. úsek - Cesta džunglí
 

Sobota   Dne tohoto postoupili jsme o nejmenší dosud díl cesty za všech dní předchozích. V cestu naši se postavila překážka v podobě houští neprostupného z travin a křů i stromů z půdy i vody rostoucích. Houští to navíc protkáno jest dlouhými oddénky či stvoly jakýmisi, jež v neprostupné sítě se proplétají, mnohdy navíc trny obrostlé, jinde zas lepkavou hmotou, kteráž dostane-li se na kůži naši, nepříjemně po čase nějakém začne páliti. Též množství semen rostlinných neustále se k zemi snáší při každém dotknutí se spletí těchto. Zvláště pak drobná roztodivně ochmýřená semena působí nám nemalé potíže, neboť je neustále mimoděk vdechujeme. Naši černí průvodci, též však mnoho z mužů našich, cestu prosekávají v této džungli. Cestu, po níž pak nutno jest nejen projíti, též však náklad náš veškeren pronésti a jej v pořádku zachovati. Mnohé pak překážky jen improvisovaně překonávati musíme, náklad po částech přenášeti, též vozy několikráte rozebrány a znovu sestaveny byly, neboť řádnou stezku vymýtiti bylo by třeba ousilím značně větším, ba nadlidským. Proto již třetího dne postupujeme vpřed, též náklad přenášíme či spíše provlékáme onou spletí, tábor však nebyl zrušen a vždy zpět ku přenocování se vracíme. Všickni však věříme, že již brzy nalezneme východ z této dusné džungle.

Krásně nám na to vyšlo počasí, horko po dešti udělalo z mlází dokonalou vlhkou džungli. Výprava se musela prodírat hustou spletí větví navíc ještě s neskladným nákladem...

 
==x==

 
5. úsek - Lov zvěře
 

Středa   Krajina zde na okraji džungle a v okolních křovinatých pláních mnohou zvěří oplývá. Proto též delší čas jest věnován zde lovu. Zvěř zdejší pro vědecká pozorování a popis jest třeba odchytiti, dle možnosti živou či mrtvou. Na místě jsou pak činěna měření a pozorování. Mnohé druhy zvěře námi zde poprvé v historii pozorovány jsou, neboť rozmanitosť říše živočišné jest veliká a druhy tyto od druhů z pobřeží nám známých velmi se odlišují. Též pro doplnění našeho jídelníčku o stravu masitou jsou oulovky tyto cenné. Pro horkosť podnebí zdejšího není možná uchovávati a s sebou nésti potravu rychle zkáze podléhající. Taková zpestření, jako maso zdejší divoké zvěře, je proto pro nás změnou vítanou. Domorodí průvodci naši jsou nám neocenitelnými pomocníky též v záležitostech těchto. Učí nás nejen druhy zvěře pro jídlo vhodné rozpoznati, především však pomocí pastí různých a nástrah je loviti. Zdejší lid zkušenosť mnohou ve svém životě v džungli učinil a různé neobvyklé způsoby lovu využívá. Mohli jsme tak sledovati, kterak pasti z větví, provazů přírodních, nastražených kůlů či kmenů dovedně strojí. Kterak též zvláštními zbraněmi primitivními, leč přesto dokonalými ve své oučinnosti zvěř zasahují a loví. Mnohé z dovedností těchto též někteří naši muži si částečně již osvojili a o oulovek nejeden sami se tak zasloužili.

Trochu zapojit hlavu a vymyslet a sestrojit past na divokou zvěř. Hodnotili jsme spíš nápaditost než funkčnost...

 
==x==

 
6. úsek - Ku břehu druhému
 

Čtvrtek   Opět již dále postupuje náš sbor, stále hlouběji do vnitrozemí horkého kontinentu Afrického. Dlouhé pochody činěny byly v posledních dnech, leč dnes opět postup značně zpomalen byl. Dále již není možná postupovati po levém břehu toku, a tak postup byl zastaven a příkazy k překonání řeky vydány byly. Zatímco píši řádky tyto, sledovati lze čilý ruch nyní již na obou březích proudu. Charakter některého z našich nákladův nedovolí, by byl tento přenesen brodem či přeplaven na vorech, neboť velké nebezpečenství hrozí jemu od možného zvlhnutí. Stavěn tedy přes řeku jakýs provisorní most, po němž bude přenášeno to nejcennější a nejchoulostivější, co s sebou výprava naše nese. Než současně též vory a loďky primitivní stavěny pro přepravu našich zvířat tažných, kteréžto na nepevný a vratký most nebylo by lze hnáti. Jinde zas díly vozů našich rozebraných po proudu splavovány a pevnými lany ku břehu druhému přitahovány. Vše se teď kolem vody točí. Měkké břehy nepevné ještě práci tuto značně ztěžují. Již nyní většina cestovatelů umdlévá, byť zanedbatelná část nákladův našich dosud náš břeh opustila. Pranepatrné zchlazení, které nám těsná blízkosť vody dopřává, není v tom shonu a dřině ni pozorováno. Však o to více hmyzu obtížného všude zde se rojí.

Zdálo by se, že postavit lávku přes potok není zas až tak náročné...

 
==x==

 
7. úsek - Obchod výměnný
 

Pondělí   Zvyklosti obyvatelstva domorodého nás překvapují neustále. Každý kmen zde jinak se strojí, ač Evropan o všech řekl by, že nazí chodí. Přesto však jejich ozdoby a po těle malování, ne nepodobné mnohdy tetování námořnickému, u každého kmene zde jsou pro nás vždy nová a všem ostatním se nepodobající. Především však lid zdejší v různých přívěšcích zavěšených a též porůznu v kůži zapíchaných ozdobách si oblibuje. Prozíravým velmi se ukázalo, že s sebou velké množství korálků, ozdůbek nikterak vzácných, však přepestrých, a podobných maličkostí neseme. Obdarovaní námi domorodci ochotně se jimi zdobí a za ně různé potřebné předměty nám vyměňují. Též za rady jimi zde platíme a nejednou posloužily nám nejspíše co výkupné, když na nepříliš přátelský kmen jsme narazili. Téměř všickni muži, dětského věku nevyjímaje, chodí zde ozbrojeni oštěpy, šípy či vrhacími zbraněmi - snad ku obraně proti zvěři divé, snad proti kmenům jiným namnoze znepřáteleným, snad i proti vetřelcům, jakými my se jim zdáti musíme. Než i tyto zbraně často sobě různými přívěšky zdobí, a tak zásoby korálků našich silně se tenčí. Při výměnném tom obchodě nabídli jsme i některé drobnosti praktické pro ulehčení života jejich, však oni spíše jimi se ozdobí, než by jich k praktické potřebě užili.

Tohle se moc povedlo, tak je to popsáno  tady...

 
==x==

 
8. úsek - Průzkum řeky
 

Sobota   A stále jen dál, dál a výše proti proudu řeky, řeky, jež přináší život i smrt, ourodu i bídu, nám však jen stálé překážky. Přesto však především řeku nám jest prozkoumati co nejzevrubněji, zmapovati zákruty a ostrovy její, vodopády i peřeje. Mnozí z nás se tak přímo tokem broditi musí. Toť ovšem záležitosť jest nepříjemná velmi. Jsou-li břehy nepevny, pak dno řeky i v těsné blízkosti jejich jest ještě zrádnější. Plné bahna bořivého, kamenů a klád skrytých, především pak vody tyto dravých krokodýlův a ryb jsou plny. Ostražitosti tedy nazbyt nikdá není tak v řece, jako i na jejích březích. Mnohdy však pouze nad říčním tokem zahlédneme kousek oblohy, neboť spleť hustá křovisek, stromů a ostatního porostu džungle na březích zcela nám pohled vzhůru zakrývá a též přístupu světla slunečního a vzduchu čerstvého zamezuje. Toliko na břehu lze se tedy alespoň trochu nadýchnouti. I jeden z hlavních cílů výpravy naší nutí nás břehů se držeti. Pouze tam naděje se skýtá objeviti známky přítomnosti ložisek nerostů hluboko pod porostem v džungli se nalézajících. Pouze voda dokáže odolati síle bujně se rozrůstající květeny a stromoví džungle a poodhaliti nám tajemství, jež tato země ve svém nitru ukrývá.

Ve vymezeném úseku potoka bylo potřeba najít ložiska vzácných surovin, ale i krokodýly (nápisy na dně)...

 
==x==

 
9. úsek - Období dešťů
 

Pátek   První etapa cesty naší zřejmě se již ku konci chýlí. Podnebí zdejší připravuje nám totiž další úskalí. Blíží se období dešťů. Stále více mraků oblohu zahaluje, stále častěji prška snáší se na vyprahlá pastviště, jimiž poslední týdny jsme se probíjeli. Dle průvodců našich domorodých nebude nám lze brzy v cestě pokračovati pro prudké lijáky i rozmočení všech cest a prostranství. V táborech našich proto den ode dne lépe se proti dešti zabezpečujeme. Dnes však rozhodnuto na místě tomto déle setrvati - snad i přes celé období deštivé. Budovány tedy stavby pro uschování všeho nákladu poněkud pevnější a rozsáhlejší než jest dosud obvyklo. Též průvodci naši staví chýše jakési z větví a velkých listů z džungle přinesených, podobné, jaké v některých vesnicích domorodců jsme vícekráte již spatřiti mohli. Některé z dovedností jejich v tomto oboru využíváme též při stavbě přístřešků pro tažná zvířata a méně choulostivou součást nákladů našich. Nevěříme však příliš, že by chýše takto primitivní odolati mohly náporu dešťů, jenž jest již v brzké době očekáván. Sami uchylujeme se raději do stanů plátěných, proti vodě dalšími vrstvami ještě vylepšených a postupně pevné stavby dřevěné se střechami nepromáčivými dokončujeme. Postup dle zprávy zcela čerstvé definitivně zastaven. Zkoumáno do začátku dešťů bude toliko okolí nejbližší.

Nepromokavá chýše z přírodního materiálu? Skoro všem tam stejně nakonec nateklo...

 
==x==

 
10. úsek - V nářečí domorodém
 

Neděle   Období dešťů vrcholí, leč připadalo nám tak již včera i před týdnem. Ač zdá se to býti nemožným, déšť je stále hustší a neustává. Vyprahlé dosud pláně, krami bláta rozpukaného pokryté, s počátku v jezero bahnité se proměnily, brzy však loukou se opět stanou zelenou. Takto nedobrovolně zde uvězněni, vědecké práci se všickni oddávají. Čas věnován jest třídění vzorkův sebraných, překreslovány mapy, měření a zápisky pořizovány, sledována též příroda okolní v tomto období a především množství dešťů spadlých pečlivě měřeno. Rovněž kontaktů více s místními obyvateli domorodými činěno, za pomoci důkladné průvodců našich co překladatelův. Než i my sami některým slovům zde používaným přivykli jsme již a jim rozumíme. Jazyky různé, jimiž kmeny zdejší hovoří, silně jeden od druhého se liší, než lze vysledovati i jakýsi jazyk společný, kterýmž navzájem ony se domlouvají. Žádný z kmenů zdejších písmem slova svá nezaznamenává, leč přesto několik vědců z výpravy naší jakýsi slovník toho druhu první na světě skládá. Tak činí za pomoci vydatné našich Afrických spolucestovatelův, jež na oplátku základům psaní učí. Slovník zmíněný, ač torzem je dosud naprostým, několikráte nám již velmi nápomocen byl.

Za pomoci svahilsko-českého slovníku by to mělo jít přeložit. Navíc jsme se základy svahilštiny před úsekem trochu učili. Tohle je originál textu:
 
Sese Motu aliua simba wake ya kwanza jana, Sese Motu alikunywa damu ya simba wake ya kwanza jana.
Amekwisha geuka mwanamume, amekwisha geuka mpiganaji.
Pokeeni yeye katika kabila yenu!
Kupeni yeye fungu lake la mali ya baba yake, kupeni yeye fungu lake la mali ya kabila lake, kupeni yeye fungu lake la wanyama kutoka mwitu, kupeni yeye fungu lake la maumbile yazima, kupeni yeye fungu lake la maumivu, kupeni yeye fungu lake la mauti!
Nimekwisha kupa yeye fungu lake la ulozi, nimekwisha kupa yeye fungu lake la hekima.
Ninakuwa mchawi wa kabila yenu.
 
Mělo by to znamenat něco jako:
 
Sese Motu včera zabil svého prvního lva, Sese Motu včera pil krev svého prvního lva.
Stal se mužem, stal se bojovníkem.
Přijměte ho do jeho kmene!
Dejte mu jeho podíl z majetku jeho otce, dejte mu jeho podíl z majetku jeho kmene, dejte mu jeho podíl ze zvířat z džungle, dejte mu jeho podíl z celé přírody, dejte mu jeho podíl z bolesti, dejte mu jeho podíl ze smrti!
Dal jsem mu jeho podíl z kouzel, dal jsem mu jeho podíl z moudrosti.
Jsem kouzelník jeho kmene.
 
Někdo přeložil lépe, někdo méně, někdo třeba: „...být on nevadlec učitelův dům...“

 
==x==

 
11. úsek - Zraněný v džungli
 

Čtvrtek   Cesta naše zvolna se ku svému závěru chýlí. Dle výpočtů a map, stále přepečlivě pořizovaných, blížíme se zpět k námi již probádané cestě, po níž navrátiti bychom se k moři zpět měli. Prý pouhých snad několik dní pochodu nám ještě zbývá. Nemalá naše únava z cestování a podmínek zdejších při tom pomyšlení jest poněkud zapomínána. Další nepříjemnosť postihla nás však dnešního dne. Náš botanik při sběru neobvyklých zástupců květeny zdejší, nyní po skončení dešťů bujně opět rostoucí a barvami hýřící, zle se poranil. Sklouzl mezi padlé kmeny stromů při jich přelézání, nohu si zlomil a o větve, do všech stran trčící, ošklivě se pohmoždil. K štěstí jeho přispělo toliko, že nablízku další náš muž byl, volání jeho zoufalé zaslechl a jemu z polohy nepříjemné pomohl. Naneštěstí příhoda tato od tábora daleko se stala a bolest zraněnému nedovolila samotnému ni s dopomocí druha svého k nám se vrátiti. Nutno tedy bylo výpravu záchrannou za ním poslati, by tato jeho na nosítkách improvisovaných zpět k nám dopravila. Cesta však džunglí hustou a neprostupnou, kudy sám člověk místy jen obtížně se prodírá, s nosítky velmi obtížná byla. Vpřed však všickni poháněni byli nutností zraněnému zavčasu pomoci, pročež nehledě na překážky chvatně zpět do tábora spěli.

Jeden druhého měl dostat na improvizovaných nosítkách lesem, ze svahu, přes potok...

 
==x==

 
12. úsek - Denník
 

Úterek   Celého toho dobrodružství Afrického konec se blíží. Zápisky tyto činěny po několikadenní odmlce na lodi, plující zpět ku břehům Evropským. Tedy zpět do krajů civilisovaných. Mnohé objevy nečekané učiněny byly, mnohé kraje dosud neznámé zmapovány jsou, o mnohé poznatky vědy mnoha oborů obohaceny jsou, mnohá zkušenosť učiněna byla. Též ztráty ve výpravě utrpěny, jakž v tomto denníku zaznamenáno bylo, též neouspěchy, především neproniknutelností domorodých společenstev Afrických, kteréžto ještě mnohá tajemství pro nás skrývají a bedlivě je střeží. To vše nutno ještě bude řádně zhodnotiti, znovu a znovu probrati, případně i dalších výprav do oněch krajů uskutečniti. Dobrým podkladem pro rozvahy tyto nechť, krom zápisků vědeckých, tento denník se stane. Pro mne tedy nyní práce poslední zbývá - vše znovu řádně pročísti, s výsledky práce ostatních členův výpravy sesouladiti a vše poté utříditi do celku ouplného. Budiž pak tento denník oporou všem, kdož ku břehům Africkým po nás se chtíti vydati budou, poučením i varováním pro ně, též však námětem k výzkumům dalším, na něž nám času a sil nezbylo. Doba, v níž poslední místa bílá z map se ztratí a civilisace na celé zemi zvítězí jest již na dohled!

Všechny tyhle legendy hlídky dostávaly napsané při úsecích. Teď si z nich měli svázat knížku...