10
      "Tak to se vám opravdu povedlo! Už můžete
   vylézt, mladej pane!"
      "Napřed zavřete toho psa!" sípal Zbynda
   v chlívku.
      My za plotem jsme už nemohli. Pomalu jsme
   dostávali ze smíchu křeče.
      Nakonec Hadži přelezl plot, podržel kozu
   a paní zavřela Broka zpátky do kotce.
      "Tak vám děkuju, mladej pane!" pravila na
   rozloučenou.
      "Rádo se stalo," odtušil Zbynda. Myslím si,
   že poprvé ve svém životě - lhal.

   Tak to byl jeden Tygřík, kterému se bůhví
proč začalo říkat Pavouk. On byl sice takový
vyhladověle vyhlížející chlapec s téměř pavou-
čími končetinami, ale na rozdíl od všech oby-
čejných pavouků nepletl žádné sítě, spíš se
pletl všude možně jinde, nečíhal tiše na mou-
chu masařku, ale jeho křik byl slyšet dodaleka.
   Jednoho léta se celá družina vypravila na
svůj tábor ke Křečovickému potoku. Zařizovali
jsme se v polních podmínkách jak se dalo. U
proudící vody na malé loučce vyrostly barevné
stany, kluci si odbývali své první hlídky a
první služby v kuchyni.
   Pavoukovi se potok ohromně zalíbil. Zvláště
bahno na jeho březích - takové to černé, mazla-
vé a páchnoucí bahno. A že si ho vezme aspoň
pět kilo domů a bude si v tom bahně lenošit ve
vaně - a bude to prima, protože kvůli tomu zá-
pachu ho ani v září ve škole určitě nebudou
chtít! Přišel se mě zeptat, jestli může nějaké
to bahno z potoka vyházet na břeh. Užasl jsem,
jak je ten chlapec najednou hodný - myslel jsem
si totiž, že chce potok vyčistit. Jen jsem mu
nesměle navrhl, že by si snad mohl odložit oděv.