Na okraji rozlehlého pralesa v daleké zemi,
  zvané Indie, stála malá vesnička obehnaná vyso-
  kou dřevěnou hradbou. Byla to osada indických
  dřevorubců a lovců zvěře. Se dřevem obchodova-
  li a sváželi je ve vorech až daleko po řece na
  pobřeží, kde stálo velké bílé město.
     Všichni lidé ve vsi nevycházeli za dřevěnou
  hradbu nikdy sami. Báli se zvuků v pralese, bá-
  li se divokých zvířat v džungli. Byli všichni
  velice pověrčiví, a tak měli strach i z různých
  "lesních strašidel a démonů", které si ve své
  fantazii vytvořili. Když spolu šli na lov, by-
  lo jejich heslo: "Zabij, co můžeš!"
     Jediný, kdo se do pralesa nebál chodit sám,
  byl mladý chlapec Ali z domku na vesnické návsi.
  Měl přírodu rád a nebál se jí. Zachovával jen
  nezbytnou opatrnost. Chtěl toho poznat co nej-
  více, ačkoliv ho vesničané varovali, aby sám
  do džungle nikdy nechodil! A ještě k tomu bez
  příčiny! Ali je však neposlouchal.

 
   Jednoho dne na svých toulkách zašel dál než
obvykle - a tu se znenadání octl před doupětem
samotného vládce džungle - tygra! A z něho se
ozývaly podivné vřískavé zvuky!
   Ali se moc dlouho nerozmýšlel, vylezl rychle
na nejbližší strom a přemýšlel, co dělat. Tu se
však v otvoru objevila veliká hlava staré Tygři-
ce, která zřejmě něco zaslechla - a za ní, svě-
te div se - tři malincí tygří kluci! Však je
máte tady dole na obrázku. Vřískali, kníkali a
lezli po své mamince a všemu se divili, všemu -
- vždyť jim bylo teprve několik týdnů a ze svě-
ta, který je obklopoval, znali jen své doupě,
maminku Tygřici a otce Tygra, který jim přiná-
šel potravu!
   Ali na stromě si uvědomil, že se dostal do
hrozné situace. Jestli ho Tygřice objeví, už se
živý nikdy domů nedostane! Poprvé v životě dos-
tal opravdu velikánský strach! Přitiskl se ke
kmeni stromu, a ani nedutal...