20
    z lovecké výpravy.
       Ali v té době ještě tvrdě spal, ale velký
    buben ho probudil. Vyhlédl z chýše - a spatřil
    obraz, na který do smrti nezapomene...
       Lovci právě skládali na zem kořist. Mezi u-
    lovenou zvěří ležely na zemi přímo před Aliho
    očima čtyři tygří čerstvě stažené kůže. Tři ma-
    lé a jedna velká...
       A kdesi v daleké džungli uslyšel nepřátel-
    ský, výhružný, ale také nesmírně zoufalý řev
    otce Tygra.

   Tedy - takový nečas jsme ještě na táboře ne-
zažili! Letní bouřka řádila celou noc, nikdo ve
stanech nemohl usnout.
   K tomu všemu ještě Permoník zkazil hlídku, a
tak zůstal tábor nehlídaný až do rána. A víte,
že i vypadal, jako že mu je to jedno?
   Protože déšť neustával, sešli jsme se v porad-
ním týpí a teď na mě Tygříci v čele se zlobivým
Permoníkem naléhají, abych vyprávěl zase nějaký
příběh nebo pohádku. Tak když jinak nedáte...
Budeme si povídat třeba ... o někom, koho už
dobře znáte!
   V Zemi trpaslíků žil jednou malý neposedný
kluk, který bydlel v krásném podzemním paláci
v lese na louce. Byl malinký asi jako váš palec
a jeho tatínek kutal v kouzelné sloji drahokamy
pro pana krále. Podle povolání tatínka dostal
kluk jméno Permoník.
   /Permoníkovi to zaškubalo ve tváři, ale neří-
ká nic. Soustředěně náhle pozoruje špičku nohy./
   Jenže ten trpasličí kluk hrozně moc zlobil.
Lítal po celý den v zámku, pral se s ostatními
kluky, až lítaly kousky oděvu, rozbíjel skleně-
né větrací vikýře, otevřené na povrch země - no